Dnes je: Úterý
22. října 2019
 

  Vítejte na oficiálních stránkách
  TJ Sokol Sýkořice
   oddíl kopané

 

10. kolo; Slavoj Chrášťany - Sýkořice 27.10.2019 od 14:30

 
 

Menu

domů
galerie
komentáře
soupiska
historie
kontakt
fórum
ke stažení

 
 

Sponzoři

obec Sýkořice
(obecní úřad)

Komínek Jan
(autodoprava)

Růžička Richard(602 322 091)
(montáže-elektro,voda,topení)

Zuska František(606 952 907)
(čalounictví)

Jiří Šletr
 

 

 TOPlist

historie


 

Výtah z kroniky obce Sýkořice - díl 1., 2., 3., a 4. od roku 1937 do roku 1979

1932

Nový sport - kopaná (fotbal) se začal šířit z měst na náš venkov po 1. světové válce. Podle vyprávění pamětníků, tehdejších hráčů kopané se u "nás" hrál fotbal nejdříve v Újezdě nad Zbečnem. Tam docházeli mladí z naší obce. Potom se začala hrát kopaná "na divoko" ve Zbečně. V Sýkořici existoval v roce 1932 neregistrovaný klub SK Sýkořice. Tehdy Alois Kučera ze Senecké, Antonín Zelenka z Lubů a Emil Mutinský ze Senecké si vypůjčili peníze (180,- Kčs), od tehdejšího hostinského Rudolfa Kučery na zakoupení dresů. Sestavili postupně dvě mužstva. Měli bílé košile s červeným límcem a manžetami a červené trenýrky. Dresy byly zakoupeny na Újezdě, kde kopanou přestali hrát.

1935

První údaj o sýkořické kopané je v knize zápisů bývalého klubu SK Čechie Zbečno, kde je uvedeno, že dne 26. 9. 1935 byla k zápasům proti SK Sýkořice postavena tři mužstva IA, IB a mužstvo "starých pánů". Do SK Čechie Zbečno se zapojili hráči z Újezda, když za ně Zbečno zaplatilo dluhy (zápis z 30. 10. 1935). Pro úplnost budiž poznamenáno, že SK Čechie Zbečno vybudovalo u řeky při nádraží Zbečno (pod hostincem U Blínů) krásné hrazené hřiště s tribunou. Konaly se tam i lehkoatletické závody o "sportovních dnech".

1940

Bylo úplně zničeno hřiště SK Čechie Zbečno při nádraží, při jarním odchodu ledů na Berounce v březnu roku 1940. Tehdy na mimořádné valné schůzi bylo usneseno, že přes tuto katastrofu, která klub postihla, bude tento dále existovat.

1941

30.8.1941 byl fotbalový odbor klubu zrušen a s ním i zrušena registrace hráčů u tehdejší Podbrdské župy fotbalové. Před tím jednal tehdejší učitel ve Zbečně - Josef Vavřina, jednatel SK Čechie Zbečno se zástupci "klubu" ze Sýkořice o sloučení obou celků. Tito se na schůzi dostavili a prohlásili, že jsou ochotni přistoupit jako celek do SK Čechie Zbečno. Josef Vavřina se již 3. 11. 1941 přestěhoval s rodinou do Sýkořice na školu.

1942

Majetek obou byl sloučen, SK Sýkořice předal do pokladny 3 124,10 K (1. 5. 1942). Na této schůzi byly provedeny nové volby výboru. Předsedou byl zvolen Josef Vavřina, jednatelem Josef Kubišta ze Senecké, pokladníkem Oldřich Zuska ml., zapisovatelem Václav Kohout a správcem klubu Vlad. Štanc. Veškerý inventář SK Čechie Zbečno byl převezen do Sýkořice. Prozatím se hrálo na poli před školou a z jara 1942 bylo vybudováno pěkné hrazené hřiště v Rovinách na poli Františka Šůly, čp. 7 a to u pěšiny vedoucí k přívozu do Račic. Majetek po sloučení činil 8 035,25 K, z toho pokladní hotovost 3 299,20 K. Činnost klubu byla velmi bohatá. V jednotlivých létech bylo sehráno:

1942 - 12 zápasů (doma 7, venku 5)

1943 - 22 zápasů (doma 9, venku 13)

1944 - 38 zápasů (doma 26, venku 12)

1945 - 22 zápasů (doma 16, venku 6)

Fotbalové mužstvo, které hrálo kopanou v okupaci tvořilo sehraný kolektiv, ve kterém vládl duch opravdového přátelství, pravidelně trénovalo a výsledkem byla hra velmi dobré úrovně, odpovídající úrovní hry v dnešní divizi (1976 pozn. autora). V okupaci, kdy u nás byl fotbal na vrcholu hráli v IA mužstvu: Vladimír Kajpr, Viktor Bína, Jiří Šletr, Václav Kohout, Karel Štětka, Alois Lochovský, Karel Lébr, Bohumil Froněk, František Řehák ze Zbečna, Karel Kremla, Ladislav Patera, František Prošek, Václav Bureš z Újezda, František Pergler a jiní. Kopaná byla v oblibě u četných diváků, kteří přicházeli na utkání i z okolních obcí. Příjem na vstupném dosahoval až 3 000,- K. Hrála tu mužstva 55 klubů z rakovnického okresu i klubů z míst vzdálenějších např.: Český Lev Beroun, SK Lány, AFK Svinařov, SK Rozdělov, Meteor Kladno, SK Dejvice, KŽ Králův Dvůr, Poldi Chomutov, SK Mezouň, AFK Satalice. Tehdy byl fotbal hrán téměř ve všech obcích našeho okresu. Některé z těchto oddílů dosud existují (1976 pozn. autora). Už tehdy se kluby snažily získat dobré hráče pro posílení vlastního mužstva. Hráči se prostě kupovali a prodávali. Při jejich přestupech z klubu do klubu se platila "náhrada" za přestupujícího hráče. Tedy praxe provozovaná mezi profesionály. Za hráče Karla Lébra bylo zaplaceno 5 000,- K, za Miloslava Křesťana 2 000,- K, za Františka Řeháka z Komořan 3 000,- K, za Viktora Bínu 1 500,- K, za Václava Kohouta 3 000,- K, za Miroslava Kolbeka z Račic dostala Sýkořice 8 000,- K.

1946 - 23 zápasů (doma 15, venku 8)

1947 - 22 zápasů (doma 14, venku 8)

1948 - 7 zápasů (doma 6, venku 1)

Až do roku 1948 hráči jezdili k zápasům na cizí hřiště na kolech, vlakem a často chodili pěšky. Zůčastňovali se prací na úpravě hřiště a pravidelně trénovali. V roce 1948 bylo přikročeno na základě pokynů pro hospodářské začlenění bývalých tělovýchovných, sportovních a turistických organizací (jednot, klubů, združení) jejich vyšších organizačních složek a ústředí do Sokola. Sportovní klub předal veškerý svůj inventář uvedený v knize zápisů TJ Sokol Sýkořice ke dni 26. 11. 1948 a pokladní hotovost 11 281,70 Kčs, a na vázaných vkladech 26 852,10 Kčs. Nový pokladník Jindřich Mach převzal tyto peníze do pokladny fotbalového odboru Sokola, který tu měl pokladnu samostatnou. Na podzim místní národní tělovýchovný výbor provedl sloučení dosavadní DTJ Sýkořice-Zbečno a SK Čechie v jeden tělovýchovný spolek Sokol. Starostou Sokola byl zvolen Rudolf Prošek, horník-penzista, ze Zbečna-Senecká, který byl dlouholetým starostou sloučené DTJ. Nová tělovýchovná jednota měla přes 100 členů. V roce 1948 začal u nás zájem o fotbal ochabovat. Z kolektivu odcházeli starší hráči a ti mladší začali dávat přednost tanečním zábavám a motorismu.

1949 - 10 zápasů (doma 4, venku 6)

Přestěhování hřiště na levou stranu cesty ke mlýnu, bylo znovu přemístěno na Pěchovku na pole bývalého rolníka Josefa Koubka "U Podkovy". To už bylo v době, kdy zájem o kopanou upadl až téměř zmizel.

1950 - 15 zápasů (doma 7, venku 8)

9.1. zemřel v nemocnici na Kladně lesní dělník Josef Pavlis, čp. 56 ve věku 53 let. Byl členem DTJ později Sokola.

1951 - 13 zápasů (doma 9, venku 4)

V důsledku provedení hospodářsko-technické úpravy v obci bylo zrušeno sportovní hřiště místního Sokola. Toto hřiště bylo zřízeno na počátku okupace v Rovinách u vozové cesty ze Sýkořice do Zbečna a u pěšinky do Račic. Nový pozemek na hřiště byl určen při cestě do Stříbrňáku - podpora ONV z akce M5 - zvelebení obce.

1952

Zvolen nový výbor převážně z mladých členů. Mládež však zklamala a činnost klesla na minimum. Šířil se názor, že by bylo nejlepší jednotu zrušit. Činnost vykazoval pouze oddíl kopané, který se zúčastnil mistrovství ve III. třídě rakovnického okresu. V roce 1952 muselo hřiště v Rovinách ustoupit JZD. Bylo zrušeno a na zřízení nového hřiště byl určen pozemek u cesty ke mlýnu. Po dohodě s JZD bylo umístěno v Rovinách. Členové postavili část hradby a převezli sem kabiny. To vše dělali zdarma. JZD jim za určený poplatek pomohlo. Na vybudování hřiště přidělil ONV obnos 20 000,- Kčs v rámci akce M5. Obnos byl vyčerpán nákupem materiálu (dřevo, cement, eternit, kování na vrata) a za strojovou práci. Dokončení stavby hřiště bylo plánováno na jaro 1953.

1951

Dne 31. 12. 1951 končí se zápisy v pokladním deníku fotbalového odboru Sokol Sýkořice. Hospodář TJ Sokol převzal pokladní hotovost oddílu 8 287,40 Kčs do pokladny Sokola. TJ Sokol v dalších létech měl oddíl stolního tenisu a odbíjené, které však nebyly registrovány. Dlužno poznamenat, že fotbalový oddíl získal v turnajích množství krásných skleněných i kovových pohárů, plaket, sošek apod., kterých byla plná skříň. Tyto památky se ztratily, prostě byly rozkradeny. Je to velká škoda a také hanba.

1953

Oddíl kopané zahájil opět činnost na novém hřišti 29. 3. 1953 přátelským utkáním se Sokolem Branov. Oddíl se zúčastnil okresní soutěže.

1. 7. 1953 připojena Senecká k Sýkořici.

Výbor: František Sklenička - předseda, Karel Štětka - jednatel, Vl. Šulc - vychovatel, Jos. Vavřina st. - hospodář, Josef Šretr - zdravotník, Stanislav Rendl a St. Urban - revize účtů, náhr. - Jiřina Vavřinová a Josef Mykytyn ml. 4. výbor. a 2. členská schůze, 2 taneční zábavy.

Kopaná - několik zápasů se soutěžními kluby okresu.

Za špatné vykonávání svých funkcí bylo nutné 14. 11. zvolit nový výbor. Karel Štětka - předseda, Alex. Mykytyn - náčelník, Stanislav Reindl - hospodář, Karel Lochovský - propagátor, Jiří Šletr - organizátor, Josef Mykytyn ml., Dana Šukovská - zdravotnice. Náhr.: Vlad. Šulc, Ladislav Lokvenc. Revizoři účtů: Jiří Sainer a Stanislav Urban.

1954

DSO Sokol měl v tomto roce 74 členů. 4 člen. a 2 výbor. schůze. Přijato 14 nových členů. Na schůzi 1. 10. 1954 byla navržena nová kandidátka na rok 1955. Zvoleno: Karel Štětka - předseda, Pavel Novák - PPOV, Josef Mykytyn ml. - vychovatel a organizátor, Helena Knížetová - propagátor, Božena Pavlíčková - hospodář, Dana Šukovská - zdravotní referent.

1955

DSO Sokol, předseda Karel Štětka, 60 členů. Kopaná - přátelské zápasy s okolními oddíly. Mistrovské soutěže se nezúčastnili pro nedostatek hráčů. Pořádán ples a 3 taneční zábavy.

1956

DSO Sokol - 69 členů, Karel Štětka - předseda. Činnost vyvíjí oddíl kopané, který se zúčastnil okresní soutěže.

1957

DSO Sokol - kopaná, účast v okresní soutěži.

1958

Záznam praví, že se oddíl kopané zúčastnil okresní soutěže.

1959

V tomto roce oddíl z okresní soutěže odstoupil.

1960

V tomto roce se kopaná nehrála. Jen žáci sehráli jedno utkání v Bělči.

1964

Karel Lev - předseda, členové výboru - Jaroslav Šukovský, Alex. Mykytyn, Josef Mykytyn, Mir. Barchánek, Josef Melč, Jana Šautová. Ochabla činnost, schůze nepravidelné. Z plánovaných akcí nebylo vybudováno fotbalové hřiště.

1966

V tomto roce byla začata úprava fotbalového hřiště. Na tyto práce bylo vynaloženo 2 500,- Kčs.

1967

Na schůzi TJ Sokol Sýkořice dne 28. 7. 1967 byl ustaven fotbalový oddíl Sokol Sýkořice. V tomto roce bylo dokončeno i hřiště nákladem 15 000,- Kčs, jeho hodnota je však 30 000,- Kčs. Hřiště bylo oficiálně otevřeno o sýkorském posvícení dne 24. 9. 1967 a to humorným zápasem "příznivci Slávie" versus "příznivci Sparty". Potom byl sehrán hlavní zápas Sokol Sýkořice - Sokol Kolešovice (1:1).

1969

Oddíl kopané prvého družstva a družstva žáků. V okresní soutěži 1968-69 se umístili fotbalisté ve III. třídě z 12 mužstev na 10. místě.

1972

Kopaná - 5. místo v tabulce, zatravnění fotbalového hřiště.

1973

V kopané se umístilo družstvo dospělých v okresní soutěži na 2. místě. Bylo ustaveno také družstvo žáků. Jeho vedoucím se stal Vladimír Helmich.

1974

Oddíl kopané se umístil v jarní soutěži na 2. místě a postoupil do III. třídy. Hraje úspěšně, drží se v polovině tabulky. Na jaře ustaveno družstvo žáků. V turnaji uspořádaném k MDD (Mezinárodní den dětí - pozn. autor) obsadili 4. místo. Na turnaji na Branově 3. místo. Na podzim bylo družstvo žáků nominováno do okresní soutěže a je ve středu tabulky.

 

Zpráva o činnosti fotbalového oddílu TJ Sokol Sýkořice ročníku 1981-82, u příležitosti 50ti let kopané.

Náš oddíl byl v této sezoně, jako tradičně zastoupen jen jedním družstvem dospělých ve III. třídě rakovnické okresní soutěže. Soupisku oddílu tvořilo a také se během sezony vystřídalo celkem 24 registrovaných hráčů. Vedoucí mužstva, trenér a ostatní organizační pracovníci jsou výhradně aktivní hrající sportovci.

Na začátku sezóny jsme trochu pomýšleli, po reorganizaci soutěže, na skupinu "A" a "B", i na postup. Ale hned začátek podzimní sezóny nás z tohoto přání vyvedl. Koncem září se nám vrátil z dvouroční základní vojenské služby náš odchovanec Jiří Veverka, na jaře se vrátil z vojny Zdeněk Karas a od června jsme registrovali tři nadějné dorostence Milana Vokouna, Tomáše Krpálka a Bohumila Majera. Jiří Veverka, Tomáš Krpálek a Milan Vokoun do kolektivu dobře zapadli a jsou platnými posilami našeho družstva. V říjnovém přestupním termínu se nám vrátil z TJ Sokol Branov náš odchovanec Karel Lulák, ale v uplynulé sezoně prozatím do boje nezasáhl.

Podzimní část sezóny jsme tradičně zahájili turnajem na Bublavě. Zde se nám velice dařilo, vyhráli jsme skupinu "B", po výsledcích s TJ Sokol Pernink 2:0 a se Sokolem Bublava 1:1 (na penalty 3:0). Ve finále jsme narazili na vítěze turnaje v roce 1980, účastníka I.A třídy sokolovska - TJ Olympii Hroznětín. Po vyrovnaném boji s výsledkem 1:1, jsme na penalty prohráli 2:4 a obsadili celkově 2. místo.

Na turnaji ve Bělči jsme pokračovali v dobrém výkonu a porazili favorizovanou TJ Sokol Běleč o postup do finále 3:1. Ve finále už nám stoupla sláva do hlavy a prohráli jsme největší porážkou co mužstvo pamatuje, se Sokolem Družec debaklem 1:11 a obsadili 2. místo.

V okresním poháru jsme zahájili ve skupině "B" utkáním v Novém Strašecí, s místním "A" prohrou 1:6 (na penalty 2:3), doma jsme hráli se Sokolem Ruda 1:1 (na penalty 5:4), v Řevničově jsme vyhráli s místním béčkem 3:0 a pohár jsme zakončili prohrou 2:4 se Sokolem Lány na domácí půdě.

Mistrovskou soutěž III. třídy skupiny "B" jsme nezačali dobře a podle svých představ a v konečném účtování jsme skončili na 6. místě, sehráno 20 zápasů, z toho 8 vítězných, 4 remízy, 8 proher, skore aktivní 44:36 a 20 bodů. Jeden celý zápas jsme hráli o devíti lidech (ve Třtici), jeden zápas 25 minut o desíti lidech (v Mšeci) a tři zápasy jsme dohráli o 10ti hráčích po vyloučení Fr. Trousila, Boh. Trousila a Rudolfa Chotta.

Na turnajích se nám opět tradičně dařilo. V červnu při VIII. ročníku o pohár MNV Sýkořice jsme natrvalo získali popáté putovní pohár. O postup do finále jsme hráli se Sokolem Bublava 1:1, ale na penalty jsme vyhráli 3:2, ve finále jsme porazili Sokol Sýkořici "B" 5:2, která porazila Sokol Bratronice 4:3. Sokol Sýkořice "B" nastoupila místo Sokola Běleč, která turnaj odřekla.

Velice hezkého úspěchu jsme dosáhli na turnaji o pohár Jaroslava Solaře v Roztokách u Křivoklátu. Kde jsme o postup do finále porazili domácí Permon 1:0 a ve finále jsme podlehli po velkém boji TJ Sokolu Starý Plzenec 3:1, který hraje na Plzeňsku I.B třídu. V srpnu jsme se zúčastnili opět turnaje na Bublavě, kde jsme i v neúplné sestavě podali dobrý výkon, i když konečné umístění tomu nenasvědčuje. Ve skupině "A" jsme nejprve remizovali se Sokolem Pernink 0:0 a se Sokolem Bublava také 0:0. Zápas Sokola Pernink se Sokolem Bublava skončil také 0:0 a tak ke slovu přišly penalty, které se nám vůbec nedařili a nakonec jsme bojovali o 5. a 6. místo. Porazili jsme Masokombinát Hroznětín 4:0 a celkově obsadili 5. místo. Tak skončilo naše sportovní klání v sezoně 1981-82.

Z kulturní oblasti oddílu bych se zmínil o pořádání tradičního sportovního plesu, zábavy po turnaji v kopané, pořádání posvícenské zábavy, vánoční zábavy a silvestrovdkého posezení, zájezd na turnaje na Bublavu, pomoc při pořádání dětského dne, brigády na úpravu autokempu "Na Lučici", úprava kabin a hřiště, pomoc státnímu statku při úklidu slámy atd. Vyvrcholením letošní sezóny je oslava 50ti let vzniku fotbalu na Sýkořici a v budoucnu se snad budeme moci pochlubit i lepším umístěním našeho oddílu.



 
 
 

Aktuálně

aktuální výsledky
tabulka
všechny výsledky
následující kola
střelci
obdržené karty

napsali o nás

 

© TJ Sokol Sýkořice 2010