Výtah z kroniky obce Sýkořice -
díl 1., 2., 3., a 4. od roku 1937 do roku 1979
1932
Nový sport - kopaná (fotbal) se
začal šířit z měst na náš venkov po 1. světové válce. Podle vyprávění
pamětníků, tehdejších hráčů kopané se u "nás" hrál fotbal nejdříve
v Újezdě nad Zbečnem. Tam docházeli mladí z naší obce. Potom se začala
hrát kopaná "na divoko" ve Zbečně. V Sýkořici existoval v roce 1932
neregistrovaný klub SK Sýkořice. Tehdy Alois Kučera ze Senecké, Antonín
Zelenka z Lubů a Emil Mutinský ze Senecké si vypůjčili peníze
(180,- Kčs), od tehdejšího hostinského Rudolfa Kučery na zakoupení
dresů. Sestavili postupně dvě mužstva. Měli bílé košile s červeným
límcem a manžetami a červené trenýrky. Dresy byly zakoupeny na Újezdě,
kde kopanou přestali hrát.
1935
První údaj o sýkořické kopané
je v knize zápisů bývalého klubu SK Čechie Zbečno, kde je uvedeno, že
dne 26. 9. 1935 byla k zápasům proti SK Sýkořice postavena tři mužstva
IA, IB a mužstvo "starých pánů". Do SK Čechie Zbečno se zapojili hráči
z Újezda, když za ně Zbečno zaplatilo dluhy (zápis z 30. 10. 1935). Pro
úplnost budiž poznamenáno, že SK Čechie Zbečno vybudovalo u řeky při
nádraží Zbečno (pod hostincem U Blínů) krásné hrazené hřiště s tribunou.
Konaly se tam i lehkoatletické závody o "sportovních dnech".
1940
Bylo úplně zničeno hřiště
SK Čechie Zbečno při nádraží, při jarním odchodu ledů na Berounce v
březnu roku 1940. Tehdy na mimořádné valné schůzi bylo usneseno, že přes
tuto katastrofu, která klub postihla, bude tento dále existovat.
1941
30.8.1941 byl fotbalový odbor
klubu zrušen a s ním i zrušena registrace hráčů u tehdejší Podbrdské
župy fotbalové. Před tím jednal tehdejší učitel ve Zbečně - Josef
Vavřina, jednatel SK Čechie Zbečno se zástupci "klubu" ze Sýkořice
o sloučení obou celků. Tito se na schůzi dostavili a prohlásili, že jsou
ochotni přistoupit jako celek do SK Čechie Zbečno. Josef Vavřina se již
3. 11. 1941 přestěhoval s rodinou do Sýkořice na školu.
1942
Majetek obou byl sloučen, SK
Sýkořice předal do pokladny 3 124,10 K (1. 5. 1942). Na této schůzi byly
provedeny nové volby výboru. Předsedou byl zvolen Josef Vavřina,
jednatelem Josef Kubišta ze Senecké, pokladníkem Oldřich Zuska ml.,
zapisovatelem Václav Kohout a správcem klubu Vlad. Štanc. Veškerý
inventář SK Čechie Zbečno byl převezen do Sýkořice. Prozatím se hrálo na
poli před školou a z jara 1942 bylo vybudováno pěkné hrazené hřiště v
Rovinách na poli Františka Šůly, čp. 7 a to u pěšiny vedoucí k přívozu
do Račic. Majetek po sloučení činil 8 035,25 K, z toho pokladní hotovost
3 299,20 K. Činnost klubu byla velmi bohatá. V jednotlivých létech bylo
sehráno:
1942 - 12 zápasů (doma
7, venku 5)
1943 - 22 zápasů (doma
9, venku 13)
1944 - 38 zápasů (doma
26, venku 12)
1945 - 22 zápasů (doma
16, venku 6)
Fotbalové mužstvo, které hrálo
kopanou v okupaci tvořilo sehraný kolektiv, ve kterém vládl duch
opravdového přátelství, pravidelně trénovalo a výsledkem byla hra velmi
dobré úrovně, odpovídající úrovní hry v dnešní divizi (1976 pozn.
autora). V okupaci, kdy u nás byl fotbal na vrcholu hráli v IA mužstvu:
Vladimír Kajpr, Viktor Bína, Jiří Šletr, Václav Kohout, Karel Štětka,
Alois Lochovský, Karel Lébr, Bohumil Froněk, František Řehák ze Zbečna,
Karel Kremla, Ladislav Patera, František Prošek, Václav Bureš z Újezda,
František Pergler a jiní. Kopaná byla v oblibě u četných diváků, kteří
přicházeli na utkání i z okolních obcí. Příjem na vstupném dosahoval až
3 000,- K. Hrála tu mužstva 55 klubů z rakovnického okresu i klubů
z míst vzdálenějších např.: Český Lev Beroun, SK Lány, AFK Svinařov, SK
Rozdělov, Meteor Kladno, SK Dejvice, KŽ Králův Dvůr, Poldi Chomutov, SK
Mezouň, AFK Satalice. Tehdy byl fotbal hrán téměř ve všech obcích našeho
okresu. Některé z těchto oddílů dosud existují (1976 pozn. autora). Už
tehdy se kluby snažily získat dobré hráče pro posílení vlastního
mužstva. Hráči se prostě kupovali a prodávali. Při jejich přestupech
z klubu do klubu se platila "náhrada" za přestupujícího hráče. Tedy
praxe provozovaná mezi profesionály. Za hráče Karla Lébra bylo zaplaceno
5 000,- K, za Miloslava Křesťana 2 000,- K, za Františka Řeháka z
Komořan 3 000,- K, za Viktora Bínu 1 500,- K, za Václava Kohouta
3 000,- K, za Miroslava Kolbeka z Račic dostala Sýkořice 8 000,- K.
1946 - 23 zápasů (doma
15, venku 8)
1947 - 22 zápasů (doma
14, venku 8)
1948 - 7 zápasů (doma 6,
venku 1)
Až do roku 1948 hráči jezdili
k zápasům na cizí hřiště na kolech, vlakem a často chodili pěšky.
Zůčastňovali se prací na úpravě hřiště a pravidelně trénovali. V roce
1948 bylo přikročeno na základě pokynů pro hospodářské začlenění
bývalých tělovýchovných, sportovních a turistických organizací (jednot,
klubů, združení) jejich vyšších organizačních složek a ústředí do
Sokola. Sportovní klub předal veškerý svůj inventář uvedený v knize
zápisů TJ Sokol Sýkořice ke dni 26. 11. 1948 a pokladní hotovost
11 281,70 Kčs, a na vázaných vkladech 26 852,10 Kčs. Nový pokladník
Jindřich Mach převzal tyto peníze do pokladny fotbalového odboru Sokola,
který tu měl pokladnu samostatnou. Na podzim místní národní tělovýchovný
výbor provedl sloučení dosavadní DTJ Sýkořice-Zbečno a SK Čechie v jeden
tělovýchovný spolek Sokol. Starostou Sokola byl zvolen Rudolf Prošek,
horník-penzista, ze Zbečna-Senecká, který byl dlouholetým starostou
sloučené DTJ. Nová tělovýchovná jednota měla přes 100 členů. V roce 1948
začal u nás zájem o fotbal ochabovat. Z kolektivu odcházeli starší hráči
a ti mladší začali dávat přednost tanečním zábavám a motorismu.
1949 - 10 zápasů (doma
4, venku 6)
Přestěhování hřiště na levou
stranu cesty ke mlýnu, bylo znovu přemístěno na Pěchovku na pole
bývalého rolníka Josefa Koubka "U Podkovy". To už bylo v době, kdy zájem
o kopanou upadl až téměř zmizel.
1950 - 15 zápasů (doma
7, venku 8)
9.1. zemřel v nemocnici na
Kladně lesní dělník Josef Pavlis, čp. 56 ve věku 53 let. Byl členem DTJ
později Sokola.
1951 - 13 zápasů (doma
9, venku 4)
V důsledku provedení
hospodářsko-technické úpravy v obci bylo zrušeno sportovní hřiště
místního Sokola. Toto hřiště bylo zřízeno na počátku okupace v Rovinách
u vozové cesty ze Sýkořice do Zbečna a u pěšinky do Račic. Nový pozemek
na hřiště byl určen při cestě do Stříbrňáku - podpora ONV z akce M5 -
zvelebení obce.
1952
Zvolen nový výbor převážně
z mladých členů. Mládež však zklamala a činnost klesla na minimum. Šířil
se názor, že by bylo nejlepší jednotu zrušit. Činnost vykazoval pouze
oddíl kopané, který se zúčastnil mistrovství ve III. třídě rakovnického
okresu. V roce 1952 muselo hřiště v Rovinách ustoupit JZD. Bylo zrušeno
a na zřízení nového hřiště byl určen pozemek u cesty ke mlýnu. Po dohodě
s JZD bylo umístěno v Rovinách. Členové postavili část hradby a převezli
sem kabiny. To vše dělali zdarma. JZD jim za určený poplatek pomohlo. Na
vybudování hřiště přidělil ONV obnos 20 000,- Kčs v rámci akce M5. Obnos
byl vyčerpán nákupem materiálu (dřevo, cement, eternit, kování na vrata)
a za strojovou práci. Dokončení stavby hřiště bylo plánováno na jaro
1953.
1951
Dne 31. 12. 1951 končí se
zápisy v pokladním deníku fotbalového odboru Sokol Sýkořice. Hospodář TJ
Sokol převzal pokladní hotovost oddílu 8 287,40 Kčs do pokladny Sokola.
TJ Sokol v dalších létech měl oddíl stolního tenisu a odbíjené, které
však nebyly registrovány. Dlužno poznamenat, že fotbalový oddíl získal v
turnajích množství krásných skleněných i kovových pohárů, plaket, sošek
apod., kterých byla plná skříň. Tyto památky se ztratily, prostě byly
rozkradeny. Je to velká škoda a také hanba.
1953
Oddíl kopané zahájil opět
činnost na novém hřišti 29. 3. 1953 přátelským utkáním se Sokolem Branov.
Oddíl se zúčastnil okresní soutěže.
1. 7. 1953 připojena Senecká
k Sýkořici.
Výbor: František Sklenička -
předseda, Karel Štětka - jednatel, Vl. Šulc - vychovatel, Jos. Vavřina
st. - hospodář, Josef Šretr - zdravotník, Stanislav Rendl a St. Urban -
revize účtů, náhr. - Jiřina Vavřinová a Josef Mykytyn ml. 4. výbor. a 2.
členská schůze, 2 taneční zábavy.
Kopaná - několik zápasů se
soutěžními kluby okresu.
Za špatné vykonávání svých
funkcí bylo nutné 14. 11. zvolit nový výbor. Karel Štětka - předseda,
Alex. Mykytyn - náčelník, Stanislav Reindl - hospodář, Karel Lochovský -
propagátor, Jiří Šletr - organizátor, Josef Mykytyn ml., Dana Šukovská -
zdravotnice. Náhr.: Vlad. Šulc, Ladislav Lokvenc. Revizoři účtů: Jiří
Sainer a Stanislav Urban.
1954
DSO Sokol měl v tomto roce 74
členů. 4 člen. a 2 výbor. schůze. Přijato 14 nových členů. Na schůzi
1. 10. 1954 byla navržena nová kandidátka na rok 1955. Zvoleno: Karel
Štětka - předseda, Pavel Novák - PPOV, Josef Mykytyn ml. - vychovatel
a organizátor, Helena Knížetová - propagátor, Božena Pavlíčková -
hospodář, Dana Šukovská - zdravotní referent.
1955
DSO Sokol, předseda Karel
Štětka, 60 členů. Kopaná - přátelské zápasy s okolními oddíly.
Mistrovské soutěže se nezúčastnili pro nedostatek hráčů. Pořádán ples
a 3 taneční zábavy.
1956
DSO Sokol - 69 členů, Karel
Štětka - předseda. Činnost vyvíjí oddíl kopané, který se zúčastnil
okresní soutěže.
1957
DSO Sokol - kopaná, účast
v okresní soutěži.
1958
Záznam praví, že se oddíl
kopané zúčastnil okresní soutěže.
1959
V tomto roce oddíl z okresní
soutěže odstoupil.
1960
V tomto roce se kopaná nehrála.
Jen žáci sehráli jedno utkání v Bělči.
1964
Karel Lev - předseda, členové
výboru - Jaroslav Šukovský, Alex. Mykytyn, Josef Mykytyn, Mir.
Barchánek, Josef Melč, Jana Šautová. Ochabla činnost, schůze
nepravidelné. Z plánovaných akcí nebylo vybudováno fotbalové hřiště.
1966
V tomto roce byla začata úprava
fotbalového hřiště. Na tyto práce bylo vynaloženo 2 500,- Kčs.
1967
Na schůzi TJ Sokol Sýkořice dne
28. 7. 1967 byl ustaven fotbalový oddíl Sokol Sýkořice. V tomto roce
bylo dokončeno i hřiště nákladem 15 000,- Kčs, jeho hodnota je však
30 000,- Kčs. Hřiště bylo oficiálně otevřeno o sýkorském posvícení dne
24. 9. 1967 a to humorným zápasem "příznivci Slávie" versus "příznivci
Sparty". Potom byl sehrán hlavní zápas Sokol Sýkořice - Sokol Kolešovice
(1:1).
1969
Oddíl kopané prvého družstva
a družstva žáků. V okresní soutěži 1968-69 se umístili fotbalisté ve
III. třídě z 12 mužstev na 10. místě.
1972
Kopaná - 5. místo v tabulce,
zatravnění fotbalového hřiště.
1973
V kopané se umístilo družstvo
dospělých v okresní soutěži na 2. místě. Bylo ustaveno také družstvo
žáků. Jeho vedoucím se stal Vladimír Helmich.
1974
Oddíl kopané se umístil v jarní
soutěži na 2. místě a postoupil do III. třídy. Hraje úspěšně, drží se
v polovině tabulky. Na jaře ustaveno družstvo žáků. V turnaji
uspořádaném k MDD (Mezinárodní den dětí - pozn. autor) obsadili 4.
místo. Na turnaji na Branově 3. místo. Na podzim bylo družstvo žáků
nominováno do okresní soutěže a je ve středu tabulky.
Zpráva o činnosti fotbalového
oddílu TJ Sokol Sýkořice ročníku 1981-82, u příležitosti 50ti let
kopané.
Náš oddíl byl v této sezoně,
jako tradičně zastoupen jen jedním družstvem dospělých ve III. třídě
rakovnické okresní soutěže. Soupisku oddílu tvořilo a také se během
sezony vystřídalo celkem 24 registrovaných hráčů. Vedoucí mužstva,
trenér a ostatní organizační pracovníci jsou výhradně aktivní hrající
sportovci.
Na začátku sezóny jsme trochu
pomýšleli, po reorganizaci soutěže, na skupinu "A" a "B", i na postup.
Ale hned začátek podzimní sezóny nás z tohoto přání vyvedl. Koncem září
se nám vrátil z dvouroční základní vojenské služby náš odchovanec Jiří
Veverka, na jaře se vrátil z vojny Zdeněk Karas a od června jsme
registrovali tři nadějné dorostence Milana Vokouna, Tomáše Krpálka
a Bohumila Majera. Jiří Veverka, Tomáš Krpálek a Milan Vokoun do
kolektivu dobře zapadli a jsou platnými posilami našeho družstva.
V říjnovém přestupním termínu se nám vrátil z TJ Sokol Branov náš
odchovanec Karel Lulák, ale v uplynulé sezoně prozatím do boje nezasáhl.
Podzimní část sezóny jsme
tradičně zahájili turnajem na Bublavě. Zde se nám velice dařilo, vyhráli
jsme skupinu "B", po výsledcích s TJ Sokol Pernink 2:0 a se Sokolem
Bublava 1:1 (na penalty 3:0). Ve finále jsme narazili na vítěze turnaje
v roce 1980, účastníka I.A třídy sokolovska - TJ Olympii Hroznětín. Po
vyrovnaném boji s výsledkem 1:1, jsme na penalty prohráli 2:4 a obsadili
celkově 2. místo.
Na turnaji ve Bělči jsme
pokračovali v dobrém výkonu a porazili favorizovanou TJ Sokol Běleč
o postup do finále 3:1. Ve finále už nám stoupla sláva do hlavy
a prohráli jsme největší porážkou co mužstvo pamatuje, se Sokolem Družec
debaklem 1:11 a obsadili 2. místo.
V okresním poháru jsme zahájili
ve skupině "B" utkáním v Novém Strašecí, s místním "A" prohrou 1:6 (na
penalty 2:3), doma jsme hráli se Sokolem Ruda 1:1 (na penalty 5:4), v Řevničově
jsme vyhráli s místním béčkem 3:0 a pohár jsme zakončili prohrou 2:4 se
Sokolem Lány na domácí půdě.
Mistrovskou soutěž III. třídy
skupiny "B" jsme nezačali dobře a podle svých představ a v konečném
účtování jsme skončili na 6. místě, sehráno 20 zápasů, z toho 8
vítězných, 4 remízy, 8 proher, skore aktivní 44:36 a 20 bodů. Jeden celý
zápas jsme hráli o devíti lidech (ve Třtici), jeden zápas 25 minut
o desíti lidech (v Mšeci) a tři zápasy jsme dohráli o 10ti hráčích po
vyloučení Fr. Trousila, Boh. Trousila a Rudolfa Chotta.
Na turnajích se nám opět
tradičně dařilo. V červnu při VIII. ročníku o pohár MNV Sýkořice jsme
natrvalo získali popáté putovní pohár. O postup do finále jsme hráli se
Sokolem Bublava 1:1, ale na penalty jsme vyhráli 3:2, ve finále jsme
porazili Sokol Sýkořici "B" 5:2, která porazila Sokol Bratronice 4:3.
Sokol Sýkořice "B" nastoupila místo Sokola Běleč, která turnaj odřekla.
Velice hezkého úspěchu jsme
dosáhli na turnaji o pohár Jaroslava Solaře v Roztokách u Křivoklátu.
Kde jsme o postup do finále porazili domácí Permon 1:0 a ve finále jsme
podlehli po velkém boji TJ Sokolu Starý Plzenec 3:1, který hraje na
Plzeňsku I.B třídu. V srpnu jsme se zúčastnili opět turnaje na Bublavě,
kde jsme i v neúplné sestavě podali dobrý výkon, i když konečné umístění
tomu nenasvědčuje. Ve skupině "A" jsme nejprve remizovali se Sokolem
Pernink 0:0 a se Sokolem Bublava také 0:0. Zápas Sokola Pernink se
Sokolem Bublava skončil také 0:0 a tak ke slovu přišly penalty, které se
nám vůbec nedařili a nakonec jsme bojovali o 5. a 6. místo. Porazili
jsme Masokombinát Hroznětín 4:0 a celkově obsadili 5. místo. Tak
skončilo naše sportovní klání v sezoně 1981-82.
Z kulturní oblasti oddílu bych
se zmínil o pořádání tradičního sportovního plesu, zábavy po turnaji
v kopané, pořádání posvícenské zábavy, vánoční zábavy a silvestrovdkého
posezení, zájezd na turnaje na Bublavu, pomoc při pořádání dětského dne,
brigády na úpravu autokempu "Na Lučici", úprava kabin a hřiště, pomoc
státnímu statku při úklidu slámy atd. Vyvrcholením letošní sezóny je
oslava 50ti let vzniku fotbalu na Sýkořici a v budoucnu se snad budeme
moci pochlubit i lepším umístěním našeho oddílu.
|